Supraventrikulární arytmie

Supraventrikulární arytmie dělíme na tachyarytmie a bradyarytmie. Zpravidla nás více zajímají tachyarytmie. Supraventrikulární tachyarytmie nejsou tak nebezpečné jako arytmie komorové, nicméně mohou vyvolat synkopy nebo právě komorové tachyarytmie.

Supraventrikulární arytmie vznikají nad AV uzlem. Dle mechanismu vzniku rozlišujeme několik jednotek, které spadají pod supraventrikulární tachyarytmie.

  1. fibrilace síní
  2. flutter síní
  3. AV nodální reentry
  4. paroxysmální supraventrikulární tachykardie
  5. AV reentry
  6. multifokální síňová tachykardie
  7. síňové extrasystoly

Mezi supraventrikulární bradyarytmie řadíme

  1. sick sinus syndrom (syndrom chorého sinu)

– jedná se o bradyarytmii komplikovanou paroxysmi supraventrikulární tachykardie

– léčíme kardiostimulátorem, antikoagulans, antiarytmika

2. sinoatriální blokády

– jedná se o blokádu a tedy k chybění vlny P -> i následujícího QRS

– pokud je třeba musíme implantovat kardiostimulátor

3. syndrom karotického sinu

– jedná se o zvýšenou odpověď organismu při podráždění karotického sinu

– karotický sinus je tlakové čidlo a při jeho podráždění dojde k reflexní bradykardii, zde neúměrné

Všechny bradyarytmie supraventrikulární mají podobné příznaky a liší se nálezem na ekg a tedy i mechanismem vzniku. Mezi dominující příznaky patří synkopy, hypotenze, bradyarytmie.

Fibrilace síní

Fibrilace síní je nejčastější tachyarytmií. Vzniká převážně z levé síně. Pro pacienta z pravidla nepředstavují takové riziko jako komorové tachykardie. Velmi často doprovází organické postižené srdce.

Rozlišujeme několik forem fibrilace síní dle jejich průběhu a odpovědi na léčbu.

  1. první záchyt fibrilace síní
  2. paroxysmální fibrilace síní

– záchvatovitá, nastupuje a odeznívá sama v rámci minut až hodin

3. permanentní fibrilace síní

– chronická forma

4. perzistující fibrilace síní

– končí po kardioverzi

Není výjimkou její asymptomatický průběh. Projevy se mohou lišit u různých pacientů. Zároveň se však projevy mohou v čase lišit u jednoho a toho samého pacienta. Tachyarytmie často odeznívá sama a pacient nemusí a zpravidla nemívá nález když přijde k doktorovi.

Projevy

  • bolest na hrudi
  • palpitace
  • nauze
  • zvýšená únavnost

Při fibrilaci síní vidíme na EKG vlnky mezi jednotlivými QRS a často nelze rozlišit vlna P.

To zdali zdali se vzruch převede na komory ovlivňuje AV uzel. Často vidíme rychlejší převod AV uzlu a vznik komorové tachykardie až 140 tepů za minutu. Je však možný i scénář kdy dojde ke zpomaleným převodům nebo úplnému zablokování. Poté přebírá AV uzel rytmické řízení komor a pacient je spíše bradykardický.

Zpravidla se snažíme o kardioverzi a nastavení sinusového rytmu. Používáme antiarytmika (amiodaron) nebo kardioverzi. Jako ultimum refugium lze použít ablaci v levé síni. Pokud jsou pokusy neúspěšné mluvíme o permanentní tachykardii. Všichni pacienti by měli brát antikoagulans, nejlépe deriváty kumarinu jako prevence trombozy (nejčastěji levé ouško).

Léčba

  • kontrola rytmu
    • amiodaron – zpomalit vedení
  • kontrola frekvence
    • digoxin, B- blokátory – zpomalit stahy komor
  • antikoagulans (warfarin)
  • kardioverze / kardiostimulace
  • katétrová ablace

Flutter síni

Jako flutter síní oznaujeme stahy síní s větší frekvencí jak 250/ min. Na ekg má velice typický obraz pilovitých vlnek odpovídajících rychlým stahům síní. Převod na komory je v drtivé většině případů blokován AV uzlem a nevzniká tedy komorová tachykardie.

Projevy, se ktrými bude pacient přicházet se odvíjí od vzniku komorové tachykardie. Sami projevy jsou velmi individuální. Pacient může popisovat palpitace, tachykardii, ale může mít i zcela asymptomatický nález.

Stejně tak jako fibrilace, tak i flutter síní se vyskytuje ve většině případů u jedinců s již morfoligickými změnami na myokardu vlivem jiné choroby. U obou případů je léčba zaměřena na nastolení sinusového rytmu / nebo kontrole komorového rytmu a léčbě primární nemoci.

Paroxysmální supraventrikulární tachykardie

Zde se jedná o pravidelnou tachykardii, která přichází náhle a sama odeznívá. Již podle názvu lze říci její záchvatovitý (paroxysmální) průběh. Pro pacienty, kteří nemají jiné organické postižení srdce je benigní. Odlišení v praxi není nutné, a je spíše doménou specializovaných pracovišť.

AV nodální reentry tachykardie

Tato tachykardie vzniká kroužením vzruchu v AV junkci. Velmi často dochází k simultánnímu stahu komor a síní. Na ekg tedy vzniká typický obraz bez vln P, které jsou integrované do QRS komplexů.

AV reentry má nejčastěji paroxysmální průběh (často řazeno jako podjenotka paroxysmální supraventrikulární tachykardie). Nastupuje náhle a náhle také sama odchází.

Pacient popisuje palpitace, nepříjemné bušení srdce jakoby v krku. Srdeční frekvence bývá 140 až 250 tepů / min. Většina z AV reentry lze zastavit vagovými manévry a nastolit tak zpět sinusovými rytmus. Někteří pacienti jsou vybaveny antiarytmikem, které využijí při záchvatech pouze! Takto mužeme nabídnout třeba verapamil.

AV reentry tachykardie

Jedná se o další paroxysmální tachykardii. Zde je podkladem přídatná dráhá mezi síněmi a komorami. Principem je opět kroužení vzruchu. Ten však v tomto příadě nekrouží na AV junkci nýbrž mezi AV uzlem a přídatnou drahou.

Nejprve je vzruch převeden ze síní na komory AV uzlem. Dojde ke stahu komor a vzruch je dále veden přídatnou drahou (spojkami) zpět na síně. Dochází tedy ke vzniku tachykardie s frekvencí 180 až 250 za minutu.

Projevy, které pacient pociťuje sjou převážně shodné s AV nodální reentry.

K léčbě využíváme léky zpomalující vedení vzruchu jako je adenosin nebo verapamil. Rovněž lze využít vagové manévra. Jediný kurativní zákrok je ablace spojky.

Advertisements