Poruchy symbolických funkcí

Nejprve nadefinujeme co to jsou jednotlivé vyšší korové – symbolické funkce. Hovoříme právě o třech symbolických funkcích.

Fatické – mluvení, čtení, počítání

Gnostické – smysly a výstupy (poznávání, chápání funkce a smyslu)

Praktické – naučené motorické vzorce

Levá hemisféra bývá dominantní a to až u 90% praváků a 60% leváků. Právě zde jsou centra pro fatické funkce. Hemisféra pravá, nedominantní pak obsahuje centra pro smyslové vnímání. Co se týče uspořádání neuronálních struktur tak i zde je rozdíl. V dominantní hemisféře jsou neurony řazeny do neuronálních center kdežto v hemisféře nedominantní do neuronálních sítí. Samozřejmě všechny funkce jsou zastoupeny v obou hemisférách. Jedná se pouze o relativní dominanci jedné či druhé hemisféry. Do jisté míry tak dochází ke kompenzaci postižení z hemisféry druhé. Pouze řeč má své centrum v jedné z hemisfér natolik dominantní, že při poškození není druhá strana schopna poruchu nikterak kompenzovat.

Porucha fatických funkcí

Porucha fatických funkcí se též často nazývá jako afázie. Afázií chápeme poruchu řeči vzniklou na podkladě ložiskového procesu v kortexu. Podle druhu rozlišujeme vícero druhů afázie.

Jak jsme již předeslali dříve, léze řečových center není druhá strana kompenzovat a proto k poruchám řeči dochází pouze u lézí týkajících se dominantní hemisféry (u praváků povětšinou vlevo a u leváků ze 60% také vlevo). nejčastější příčinou postižení řečových center bývá CMP nebo nádorová etiologie.

Fatické poruchy pozorujeme již od prvního kontaktu s pacientem. Sledujeme charakter mluveného projevu. Jak plynule se pacient vyjadřuje, zdali věty dávají smysl, zdali odpovídá na naše dotazy a jestli rozumí a plní příkazy, které mu zadáváme. K úplnému doplnění diagnostiky fatických poruch bychom měli také pacienta nechat po nás opakovat nejprve slova a poté také jednodušší věty.

Typy afázie rozdělujeme podle vícero kritérií. Nejednodušším rozdělím je na nonfluentní afázii a fluentní afázii. Pro praxi, se ale spíše užívá dělení, které odráží zároveň i místo poškození a projevy. Jednotlivé afázie zde pojmenováváme podle místa léze.

  • Brocova afázie – léze Brocova centra, pacient řeč neumí produkovat avšak pokynům a řeči ostatních lidí zcela rozumí, svou poruchu řeči si uvědomuje
  • Wernickeova afázie – léze Wernickeova centra, pacient je schopen řeč produkovat ale řeči nerozumí, tvoří nesmyslné věty, sám si poruchu řeči neuvědomuje
  • Globální afázie – jedná se o postižení obou řečových center a pacient má příznaky jako při postižení obou center (není schopen řeč produkovat ani ji porozumět)
  • Transkortikální afázie – léze v oblasti řečových center a spodní části temporálního laloku dominantní hemisféry
    • motorická – léze, která odděluje Brocovo centrum od ostatních struktur, pacient je schopen opakovat slova
    • sensorická – jedná se o poruchu s velmi podobnou symptomatikou jako je léze Wernickeova centra, avšak W. centrum je zachováno a pacient zvládá opakovat
  • Kondukční – léze fascilusu arcuatus, pacient není schopen opakovat slova a věty, ostatní funkce plně zachovány

Poruchy gnostických funkcí

O gnostických funkcí často také referujeme jako o agnózii. Agnózií rozumíme poruchu poznávání, chápání smyslu okolních věcí. Agnózie není podmíněna poruchou řeči nebo smyslů. Agnózie se nejspíše projevuje na podkladě nespojení si vjemů s paměťovými stopami v asociační kůře.  Podle druhu vypadlého smyslového vjemu můžeme rozdělit agnózie do několika kategorií.

Agnózie vzniká jak při lézích dominantní tak nedominantní hemisféry.

  • Zraková – nejčastější, pacient nerozpozná předmět pomocí zraku, dá se dále dělit na podskupiny podle toho co pacient nepoznává (tváře, neurčení smyslu předmětu, porušené vnímání tvarů)
  • Sluchová – pacient nerozezná sluchové vjemy a to jak verbální tak nonverbální (typicky hudba, štěkání psa, cinkání klíčů, šustění novin)
  • Taktilní – pacient nerozpozná objekty pomocí dotyku (na kontralaterální končetiny po hmatu nerozpozná předmět – materiál, váhu, tvar, nepojmenuje)

Poruchy praktických funkcí

Poruchy praktických funkcí nebo také apraxie popisujeme jako neschopnost reprodukovat již naučené motorické vzorce. Apraxie není způsobena poruchou hybnosti.

Apraxie vznikají pouze v případě zásahu dominantní hemisféry.

Podle toho v kterém kroku při pohybu je porucha se apraxie dělí do více skupin.

  • Ideační – pacient si nevybaví jak by pohyb (pohybový vzorec) měl vypadat
  • Motorická – pacient ví jak pohyb provést ale nedokáže ho organizovat
  • Ostatní
    • Disociační – pacient pohyb vykoná, ale musí dostat správný podnět (ne vždy je tím podnětem verbální pokyn)
    • Kondukční – pacient pohyb nedokáže zopakovat